DEN 10.

  Ráno desátého dne je tím nejkrásnějším ránem, co jsme v tomto postapokalyptickém světě měli možnost zažít. A není to jen příjemným počasím, slunečními paprsky, co nás lechtají po tvářích, ani zpěvem ptáčků, ani tím nejdůležitějším - zvuky v noci dočista utichly, což je jasný důkaz našeho úspěchu. Tím hlavním důvodem je výborná nálada a vyrovnanost, která obestřela celou základnu. Udělali jsme vše, i to, co bylo nad naše síly. Teď už jen čekat, až lék zabere postupně na všechny nakažené.

Zvládli jsme to jako parta kluků, které těch deset dnů utužilo v dobré kamarády. Víme, že na osobu vedle sebe, se můžeme naprosto spolehnout a každý z nás odchází zase o něco zocelenější a zkušenější. Nastal čas se rozloučit - musíme se vrátit domů, pomoci kamarádům a rodině a dohlédnout na jejich úspěšné zotavení z nákazy. Tohle ale není konec. Vzpomínky totiž zůstanou v našich myslích navždy, stejně tak jako přátelství, která se časem utuží.

Líbí se ti naše příběhy, sepsané podle skutečných událostí loňského tábora? Chtěl bys něco podobného zažít na? Čtení není ono, tohle se přeci musí zažít na vlastní kůži! Tak neváhej a přidej se k nám na letošním airsoftovém táboře! Více info na www.bojovazakladna.cz v sekci tábor :)