DEN 7.

Společně

Po probuzení jsme pečlivě sbalili všechny věci, aby po nás nezůstala byť jen jediná stopa. Posilnili jsme se vydatnou snídaní a po zuby ozbrojení se vydali na místo generálova letního sídla, odkud jsme včera zachraňovali raněného a kde se to nyní hemžilo žoldáky jako kanály krysami - a z nás byli hodně vzteklí deratizátoři! V komplexu se nacházelo několik budov. Posunky jsme si naznačili, že část z nás půjde doprava, druhá doleva. Pomalu jsme našlapovali kolem levé budovy, z dálky jsme slyšeli rachot zbraní, ale tady stále nic. Šli jsme krok po kroku, metr po metru, schovávali jsme se za překážky, stromy, vraky aut a nikde nic... 

Náhle se všude kolem nás rozezněly zbraně a několik z nás bylo zasaženo. Podlí žoldáci! Nechali nás vpadnout do pasti a obklíčili nás ze všech stran. Opětovali jsme palbu, co jsme jen byli schopní. Trvalo to dlouhou hodinu, ale nakonec jsme žoldáky vyhnali a obsadili jsme budovu. Levá polovina generálova sídla byla naše! Prohledali jsme všechny zákoutí stavby a přilehlých prostor a odměnou nám bylo několik RUN! Nebyl čas pozastavit se nad faktem, že jsme měli najít už jen jednu RUNU, nikoli víc. Jediné, na co jsme mysleli, bylo pomoci kolegům v pravé části sídla. 

Pomalu ale jistě jsme žoldáky vytlačili ze zahrad do budovy a pak se strhl ten nejlítější boj, jakého jsme kdy byli svědky. Chvíli jsme měli na vrch my, chvíli oni. Když se nám konečně podařilo vtrhnou dovnitř, netrvalo dlouho a zase nás vytlačili ven. Ale my jsme se nedali! Vztek a touha po tom dešifrovat vzkaz nás vedli dál a dál. Trvalo to dlouhé hodiny, ale povedlo se! Žoldáci utíkali zadním vchodem do nejvzdálenější části sídla, kam se vydalo ještě pár z nás, aby se ujistilo, že se již nevrátí. My ostatní jsme prohledali budovu a našli jsme vzácný poklad, který žoldáci střežili. Jak již někteří z nás uhodli, ke správnému dešifrování RUN jsme potřebovali ještě něco, nějakou nápovědu... A tou bylo ZARBO, tedy přesněji řečeno OBRAZ, který původně obsahoval všechny z RUN a který jsme našli v samém srdci budovy. Vytáhli jsme obraz na světlo, vedle něj položili všechny získané RUNY a pustili se do skládání runové mozaiky. Něco ale nevycházelo... O chvíli později se vrátili kluci ještě s dalšími RUNAMI. Ale ať jsme dělali, co jsme dělali, stále se nám nedařilo poskládat mozaiku zpátky. 

"Hele, a co když jsou ty runy z konvoje fejkový?" ozvalo se mezi námi. Tak jsme to zkusili bez nich a hle - povedlo se! Z dálky se ozvalo několik výstřelů, žoldáci očividně nabrali síly a chtěli znovu obsadit budovy. Rychle jsme se proto přesunuli na naši základnu, kde jsme si sedli kolem mozaiky s tužkami a papíry a pustili se do náročného úkolu - rozluštit ono slavné poselství. Dlouho nám vycházeli samé nesmysly, až konečně někdo z nás přišel na způsob čtení a my tak konečně po týdnu tvrdé práce odhalili tajemství runové mozaiky.

PŘÁTELSTVÍ JE DÍLEM, KTERÉ KDY BUDE DRŽET SVĚT POHROMADĚ. JAKO TENTO OBRAZ, KTERÝ SE SKLÁDÁ Z KUSU CENNÝCH RUN, ALE JEN POHROMADĚ DÁVÁ SMYSL.

Tajemství už není tajemstvím. Runy nám odhalily něco, co všichni v hloubi duše víme, ale občas je přeci jen třeba nás trochu popostrčit, abychom si to uvědomili a vrátili se na správnou cestu. Nyní můžeme v klidu odjet z mise domů. 

Těšíme se zase za rok! 😊